Rom 14 | CzeCSP | STEP | Slabého ve víře přijímejte, ale ⌈ne proto , abyste posuzovali jeho názory⌉.

Romans 14

Neposuzujte se navzájem

1 Slabého ^{▼▼15,1; 1K 8,9; 9,22; 1Te 5,14} ve víře přijímejte, ^▼▼15,7 ale ⌈ne proto, abyste posuzovali jeho názory⌉. ^{▼▼ř.: ne k názorovým sporům / rozsuzováním} 2 Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu. ^{▼▼Gn 9,3; Př 15,17; Da 1,12} 3 Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje ^{▼▼v. 10; L 18,9} toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí ^{▼▼Ko 2,16} toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal. ^▼▼15,7 4 Kdo jsi ty, ^▼▼9,20 že soudíš ^{▼▼Mt 7,1; 1K 4,5; Jk 4,12} cizího sluhu? ⌈Pro svého pána⌉ ^{▼▼n.: Svým pánem; ř.: Svému pánu} stojí ^{▼▼16,25; Ju 1,24} nebo padá. A on bude stát, neboť Pán ^{▼▼var.: Bůh} je mocen ho postavit. 5 Někdo považuje jeden den za důležitější ^{▼▼Ga 4,10} než druhý, ^{▼▼ř.: druhý den} jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen ^▼▼v. 23 ⌈o tom, jak sám smýšlí⌉. ^{▼▼ř.: ve vlastní mysli} 6 Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu. ^{▼▼Mt 14,19; 1K 10,30; 1Tm 4,3n} 7 Nikdo z nás nežije sám sobě ^{▼▼2K 5,15; Ga 2,20} a nikdo sám sobě neumírá. 8 Neboť žijeme–li, žijeme Pánu, umíráme–li, umíráme Pánu. ^{▼▼Fp 1,20; 1Te 5,10} Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu. 9 Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, ^{▼▼var.: vstal [a ožil]; Zj 1,18} aby se stal Pánem ^{▼▼Mt 28,18; Fp 2,11} mrtvých i živých. ^{▼▼Sk 10,42} 10 Ty pak, proč soudíš ^▼▼v. 3 svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. ^{▼▼var.: Kristovou.
,} ^{▼▼2K 5,10} 11 Neboť je napsáno: 'Jakože jsem živ, ^{▼▼Iz 49,18; //45,23} praví Pán, skloní se ⌈přede mnou⌉ ^{▼▼ř.: mně} každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.' 12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet ^{▼▼ř.: slovo; Mt 12,36!; Ga 6,5}Bohu.

Berte ohled jeden na druhého

Nesuďme ^{▼▼Mt 7,1} už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu ^{▼▼Mt 16,23; 1K 8,9} nebo svod. ^{▼▼n.: pohoršení; Mt 18,7; 1K 8,13} 14 Vím a jsem přesvědčen ^▼▼8,38 v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; ^{▼▼Mt 15,10n; Sk 10,15; 1Tm 4,4; Tt 1,15} jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté. 15 Zarmucuje–li se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš ^{▼▼ř.: nechodíš; Ef 4,1!} již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby ^{▼▼Mt 7,13} toho, za nějž Kristus zemřel! ^{▼▼1K 8,11; Ef 5,2} 16 Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás ^{▼▼var.: nás} dobré. 17 Vždyť Boží království ^{▼▼Mt 6,33; 1K 4,20} není pokrm ^{▼▼1K 8,8} a nápoj, nýbrž spravedlnost, ^{▼▼Fp 3,9} pokoj ^{▼▼5,1—5; Fp 4,7} a radost ^{▼▼15,13; Sk 13,52; Ga 5,22; 1Pt 1,8} v Duchu Svatém. 18 Kdo takto ^{▼▼n.: v tom trojím; ř.: v tomto / var.: v těchto věcech} slouží ^▼▼12,11 Kristu, je milý ^▼▼12,1p Bohu a ⌈lidé ho mají v úctě⌉. ^{▼▼ř.: lidem je osvědčeným / váženým; 2K 8,21} 19 A tak usilujme ^{▼▼var.: usilujeme; 1K 14,1p} o to, ^{▼▼ř.: ty věci} co vede k pokoji, ^▼▼12,18 a o to, ^{▼▼ř.: ty věci} co slouží k společnému budování. ^{▼▼15,2; 1K 10,23; 14,3n; 2K 12,19; Ef 4,12} 20 Neboř kvůli pokrmu Boží dílo. Všechno je sice čisté, ale slouží ke zlému tomu člověku, který ⌈pohoršuje druhého tím, co⌉ ^{▼▼ř.: skrze 'kámen úrazu'} jí. 21 Je dobré nejíst maso ^{▼▼1K 8,13} a nepít víno ani nedělat to, nad čím se tvůj bratr uráží [nebo co ho přivádí k pádu či zeslabuje]. 22 ⌈Víru, kterou máš ty, měj⌉ ^{▼▼var.: Ty máš víru? Měj (ji)} pro sebe před Bohem. Blahoslavený je ten, kdo neodsuzuje ^{▼▼1J 3,21} sám sebe za to, co pokládá za správné. 23 Ten však, kdo pochybuje ^{▼▼Jk 1,6!} a jedl by, je odsouzen, ⌈protože nejednal na základě víry⌉. ^{▼▼ř.: protože ne z víry} Všecko, co není z víry, je hřích. ^▼▼v. 14